Chce být pes vegetarián?
Ještě pořád mě překvapuje, jak málo se pejskaři soustředí na to, čím krmí. A pak mě překvapuje druhý extrém, který se soustředí až moc.
Nežer to!
Přišlo mi jako přirozený vývoj, že jsem s mým postupem růstem a vývinem začala přemýšlet, co že to jím a co mi to dá. Začala jsem koukat na etikety a zvažovat, kolik porcí asi denně zhltnu a kolik energie vydám, čistě ze zvědavosti. Pak jsem si nastavila vlastní zvyklosti a "krmící zvěrstva" (bůček je fakt nejlepší zelenina) a tím jsem naplnila potřebu informovanosti vlastního stravování a začala se rozhlížet dál. Čím krmím má zvířata? Co opravdu potřebují? A dávám jim všechno?
Nedalo mi to moc práce. Přidala jsem se na facebooku do skupiny o přirozeném stravování psů (BARFOVÁNÍ), chvíli sledovala, o čem se tam lidi baví, něco si načetla a s použitím vlastního rozumu jsem se rozhodla zodpovědně krmit i mé psy. Nekupovat prostě JEN nějaké granule, ale zvážit, co jim to dá a co naopak potřebují v rámci svého energetického výdaje. Nestačila jsem se divit, kolik granulí mě vyděsilo svým složením. A pak mě vyděsili ti lidé, kteří to na internetu řeší.
Max má maso, Emma má mísu...
Pes potřebuje maso, ale rád si dá i zeleninu. Nejlepší je maso syrové, to tak nějak přirozeně chápe, jak strávit. Vařené maso je blbost, nic mu nedá. Vařené kosti ho můžou zabít. Vařená zelenina ztrácí vitamíny. Umělé žvýkací kosti jsou prostě uměle vyrobené s pomocí chemie (nebo máte pocit, že takhle vypadá kůže z krávy?) a na průjem psovi nepomůžou, spíš přidají. Přesto se ve skupinách objevují desetkrát denně dotazy - jaké dršťky dáváte, vařené? Prané? Mícháte granule a maso? A můžu mu dát kost? Projet si historii dotazů, nedej bože zapnout mozek a sám dnes dojít k závěru je asi příliš náročné.
Fuj maso
Opačným případem jsou chovatelé, kteří chtějí mít psa vegetariána. Tak jako u lidí, i u psů je možné mít z něj vegetariána, pokud zůstane zachován výživový příjem, pokud dostane stejné množství bílkovin, jako při masité stravě. Otázkou je, jestli to bude chtít žrát, koneckonců i pes se může svobodně rozhodnout... Takovíto majitelé přemýšlejí o stravě svojí i psí snad i ve spaní a mají toho načteného až hrozně moc. Reflektují na to i výrobci granulí, kteří se snaží, zatím chabě, pokrýt mezeru na trhu. Horší je, pokud se pes rozhodne nesdílet názor svého majitele...
Psi mají zeleninu rádi, dává jim vitamíny a to, co potřebují, ale rádi si dají i něco jiného. Nakonec se stejně nakrmí, čím sami chtějí. Pokud jim nedáte, co si jejich tělo žádá, začnou baštit dřevo v lese, hlínu, výkaly, nábytek... A už vás zkrátka donutí naservírovat jim tu jejich mňamku, aby dali pokoj. Jen mě stále zaráží a překvapuje, jak málo lidé pátrají po tom, čím vlastně krmí. Postupně se zažil výraz "jste to, co jíte" a snad alespoň nad lidskou stravou začíná veřejnost více přemýšlet, teď ještě, aby začali přemýšlet i nad tou zvířecí. PŘEMÝŠLET, nejen slepě papouškovat a chytat se do marketingových sítí...